Minulé úterý jsem si vyzvednul na poště vzorek – triko. Byla to hrůza. Ve středu si jej výrobce vyzvednul a v pátek mi přivezl nové triko.
Otázka, jak se mi líbí barva trika mně zněla podezřele. Nemám s sebou vzorník barev pantone, ale tahle barva na triku se mi zdála být více sytá než ta, kterou jsem chtěl.
Potisk na triku sítotiskem byl opět nakřivo. Potisk na přední části trika má rozměry 220 x 60mm a prý je malý na to, aby mohl být nanesen tak, aby byl ve vodorovné poloze, když si triko vezmu na sebe.
Kvalita látky, ze které je toto triko vyrobeno je mizerná. Našel jsem v něm 5 malých dírek.
Sešití trika je taktéž kapitola sama pro sebe. Taková napojení švů jsem neviděl ani na levných oděvech vyrobených v Asii. Nezastřižené nitky jsou samozřejmostí.
A jak jsem psal v minulém příspěvku, jedná se o velmi známého českého výrobce oděvů. Nevím, jestli to na mě zkouší nebo neumí vyrobit oděv, který bude vypadat jako oděv vyrobený profesionály.
Tento citát Johna D. Rockeffelera je namístě.
Tajemstvím úspěchu je dělat obvyklé věci neobvykle dobře.
Takže je skoro konec července a já nemám nic z toho, co jsem již mohl tento měsíc začít nabízet k prodeji. Všechny podklady byly dodány „výrobci“ (začínám mít pocit, že celá výroba neprobíhá v tomto podniku) včas. Zálohu zaplatil již v květnu. Utratil jsem tisíce korun na dokumentaci, která je vážně blbuvzdorná. Ale pokud i ten poslední jedinec ve výrobním řetězci neodvede svoji práci kvalitně, tak i blbuvzdorná dokumentace/podklady je k ničemu.