Zajímavý článek z oděvního prostředí

Dnes vyšel zajímavý článek z oděvního prostředí. Zaujalo mě jedno souvětí, protože v něm je obsažen i „problém“ týkající se mého podnikání.

Start v podnikání zaměřeném na módu z pohledu námi oslovených dnes rozhodně není okamžitou výhrou, ale spíše tvrdou prací a zaslouženou odměnou. Navíc se odvíjí od řady dalších faktorů – spolehlivých lokálních dodavatelů, kvalitních materiálů a neslevení z požadovaných standardů.

… spolehlivých lokálních dodavatelů – můj dodavatel má zatím 3 týdny zpoždění.

John Vaňhara prodal Shipito

Několik let čtu blog Johna Vaňhary (www.podnikanivusa.com), na kterém najdete mnoho užitečných rad, trip reportů, ale hlavně inspiraci.

Pokud jste o Johnovi neslyšeli, tak se jedná o Brňáka, který v roce 2001 odcestoval do U.S.A. a to konkrétně do Las Vegas, kde ze začátku podnikal jako realitní makléř.

Jeho podnikatelské portofolio zahrunuje (zahrnovalo) firmu na zakládání firem v U.S.A., pronajímání nemovitostí, dovoz a prodej plážových kol z Číny. A právě dovoz kol z Číny jej přiměl k založení Shipita. Shipito jest firmou na přeposílání balíků z U.S.A..

Pro Shipito John postupem času koupil tři sklady. Jeden je v Torrance (Los Angeles), druhý ve státě Oregon a třetí v Mindenu ve státě Nevada. 7 let tvrdě na rozvoji Shipita makal a v tomto týdnu jej prodal – John Vaňhara o prodeji Shipita.

Asi se ptáte, proč se zmiňuji o prodeji Shipita?

Je to kvůli inspiraci, kterou jsem načerpal v roce 2013, kdy jsem se za Johnem stavil v Mindenu. A právě schůzka s Johnem v Mindenu mě jak se říká nakopla. Malá vsuvka – logo pro můj projekt bylo hotovo již v roce 2006 (psal jsem o tom zde), ale okolnosti chtěli, aby tento můj projekt byl „u ledu“. Nejenom, že okolí Mindenu je krásné, že od svých 15 let bych rád žil v U.S.A., ale hlavně, že od svých 16 let chci mít firmu s oblečením pro kulturisty. Tak a je to venku :-). Teď už víte s čím budu podnikat.

Po cestě z Mindenu jsem se kochal tou krásnou krajinou a říkal jsem si, že jestli chci jednou žít v místě, kde se mi bude opravdu líbit, tak musím začít něco dělat. A to, že hned! Takže po příletu do Londýna jsem otevřel „starý“ projekt. Zjistil jsem, že v roce 2006 jsem udělal jazykovou chybu a dal se do náprav. Nápravy byly rychle sjednány. A od června 2013 pravě uběhnou dva roky a já jsem těsně před započetím podnikání. Byly to dva roky tvrdé práce, přesčasů, účení se novým věcem, edukace, splácení půjčky/kreditních karet, šetření a v neposlední řadě poměrně závažných zdravotních problémů.

Zpět k prodeji Shipita. John prodal Shipito za hodně peněz a odteď si může ve svých 43 letech užívat. Jet kam bude chtít a hlavně kdy bude chtít. Věnovat se svým koníčkům. A o tom to je! Nebo není?

O tomto to taktéž je

Poměrně často létám. A takové to létání ekonomickou třídou je dosti ubíjející. Čekání na letadlo ve velkých halách, kde je hluk a mnoho lidí, mne unavuje. V Praze na Ruzyňském letišti si dojdu do salónku, dám si něco k pití, něco lehkého na zub a před letem relaxuji. Člověk je hned jinak naladěn.
 

Létání první třídou má smysl

Létání první třídou je zcela jistě zážitkem. Nejenom to, že jste před odletem v pěkných prostorách letištní haly v takzvaných salóncích, kde dostanete v podstatě co hrdlo ráčí, ale taktéž jste v jiném společenském prostředí. A to já mám rád. Hned vám dám krátké vysvětlení. V mém současném zaměstnaní přicházím do kontaktu v převážné vetšině se spodinou, která se projevuje nevhodným chováním. Tudíž změna prostředí je pro mne jako Oáza uprostřed pouště.
Již několik let čtu blog Johna Vanhary – majitele (mimo jiné) Shipito.com, který popisoval, jak je možné v podstatě zadarmo cestovat v první třídě. A jelikož jsem se jeho radami řídil, tak nejenom, že létám skoro zadarmo v ekonomické třídě s British Airways, ale můj příští let mimo Evropu bude v první třídě. Posuďte sami, jestli byste toho taktéž nevyužili, když se vám to nabízí.