Neblahé zkušenosti se dvěma českými výrobci mě vyléčili z „firemního“ vlastenectví. Už nikdy více se nepokusím si nechat vyrobit cokoli v ČR. Kdybych poslech lidi kolem sebe, kteří mají více zkušeností v českém prostředí, tak bych ušetřil promarněný čas, peníze, nervy (teď už jsem v klidu – nechávám to za mě řešit advokátní kancelář) a už mohl prodávat své oblečení.
Psal jsem zde na blogu o tom, že si nechávám vyrobit „vychytávku“. Tou „vychytávkou“ měla být a jest tkaná etiketa. Oslovil jsem tedy jednoho výrobce na Moravě. Byl jsem potěšen, že celá výroba probíhá na Moravě – chtěl jsem mít vše vyrobeno v ČR. Zadal jsem tedy u nich výrobu. Výroba se nějak zpozdila, prý toho měli moc. Nakonec mi tkané etikety byly doručeny hodinu před odjezdem ke kamáradovi. Následující den jsme jeli k výrobci nátělníků. Tkaných etiket mělo být 1000 kusů, ale na krabičce byla číslice 1300. Z těch 1300 kusů bylo použitelných 506. Po vrácení zbylých etiket výrobci mi bylo řečeno, že měli ve výrobě asi naspěch a nevěnovali kvalitě pozornost. Ale tím nejzávažnějším problémem pro mne je to, že lhali o tom, kde jsou ty tkané etikety vyrobeny. Nevyrábějí je v ČR!
Nemohu si odpustit dvě česká přísloví.
Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
Mazat med kolem huby.
Důležité je jít vpřed. Nezastavit se!
Líbí se mi citát pana Jiřího Voskovce.
Zkušenost mě naučila, že to nejdůležitější je neudělat chybu, ale i když to člověk posral, neztratit glanc. A jít do toho znova.
A to je veliká pravda. Ale musíte mít k tomu peníze a ty naštěstí nejsou tím, co bych neměl. Takže do toho mohu jít znova! 🙂 Ale teď už s rozumem. Jdu směr Asie!